Alexandr Solženicyn - Souostroví Gulag

Potřebuji nutně "vybočit" a vzhledem k tomu že není o čem psát, nebo jsem úžasně línej, navíc mě tlačí "bota" s dalším příspěvkem popíšu, nebo se o to pokusím, knihu v popisu příspěvku. Takhle hnusné souvětí v té knize nehledejte ... Respektive,a bych byl přesnější překlad co já četl měl občas takové souvětí, že jsem to kolikrát možná ani nepochopil, trochu to připomínalo Waltariho nebo Boženu Němcovou (fakt ! zkuste si přečíst "boženku", co já teď četl neteři to se nedalo ... slovní obraty a výrazy pro děti nepochopitelné).

Knihu jsem si chtěl přečíst už velmi dlouho a proto mě po prvních stránkách VELICE nemile překvapilo, že se nejedná o román, ale víceméně o literaturu faktu, ovšem proloženou NEUVĚŘTELNÝMI příběhy a ZBĚSILÝM utrpením jednotlivců i miliónů lidí. Nicméně nakonec jsem knihu přečetl a rozhodně toho nelituji. "Gulag" nebo jeho překlad (OK Centrum 1990) se nečte úplně snadno, některé pasáže jsou přidány s faktografického hlediska a pro čtenáře (pochopitelně podle typu) nejsou přiliš zajímavé. Ale s odstupem musím říci že utrpení a bolest co se na člověka ze stránek valí je místy k neunesení a bezděky čte knihu člověk jako dobrodružný román.

Spoustu příběhů vyprávěných Solženicynem (útěky Tenna mě nyní vytanou na mysli mj.) by si zasloužily samostatnou knihu či filmový přepis. Odvaha, síla, statečnost a bolest jednotlivců i celkých skupin v konkrétních popsaných situacích (a nezřídka jejich smrt) je nepředstavitelná pro "současného" člověka. A naopak brutalita, bezcharakternost stovek, tisíců a netečnost lidských mas není nepředstavitelná o nic méně.

Sám spisovatel, který "Gulag", vyhnanství zažil vše líčí extrémně poutavě od "carských dob" po šedesátá léta od popisu zákonů, postupu vyšetřování, života v lágru, vyhnaství ...

Uvědomit si, že Stalina obdivovaly miliony nejen v Rusku je tak hrůzné že se téměř rovná zvěrstvům, které dopustil. Nelze nežli knihu doporučit každému, kdo se zajímá o historii a Rusko.