S mamkou jsme se vydali do zahraničí ve vlastní režii. Zamluvil jsem cestu vlakem, ubytování přes pěknou a solidní službu booking.com a frrrr do Polska.
Cesta ubývala klidně a po asi 10 hodinách po komplikovanějším přestupu v Katovicích (perón 5 byl na rozdíl od ostatních zcela mimo nádraží asi 250 metrů) jsme přijeli unavení do Osvětimi. Takže taxíkem do celkem pěkného hotelu (který byl ale na rozdíl od synopsí ve vedlejší vesnici)
a druhý den do Osvětimi. Jako jednotlivci jsme měli do 10 hodin vstup zdarma a mohli se pohybovat zcela volně, to mě velké výhody, protože jsme se vyhnuli frontám. Bohužel jsme ale nebyli v plynových komorách (protože byli buď ten den zavřené, nebo tam bylo příliš mnoho lidí).
Následně do Březinky, velmi rozlehlý tábor s volným vstupem. Následně zpět do hotelu.
Ráno směr solné doly Wieliczka, které navštívit rozhodně doporučuji, jedná se o neuvěřitelné rozlehlé podzemní prostory s dloouhou prohlídkou. Dokonce jsme rozuměli i celkem solidně polskému výkladu ve sluchátkách.
Odpoledne prohlídka královského hradu Wawel v Krakově, který na mě udělal opravdu dojem. Zachovalé paláce vypadají opravdu úžasně. Večer přejezd z posledních sil do Varšavy. Zde nás podvodný taxíkář odvezl do asi kilometr vzdáleného hotelu nejméně 2x dráž než měl (vzpomínka na Česko).
Hotel celkem útulný, ale nikde se nesmělo kouřit, nepodařilo se nám vyřešit odtok vody z umyvadla, no ta technika je hrozná, i cesta výtahem byla legrační (jezdil s náma nahoru dolů nebo nikam, než jsme zjistili že se musí přiložit karta ... :-). Při prohlídce Varšavy jsme začali vyhlídkou z Radiopaláce, Královským hradem, Židovskou čtvrtí a ve finále památkou na již zbořené ghetto. Tady jsem měl malé nedorozumění s izraelskou ochrankou, která mě pořád kontrolovala co fotím (byla tam jejich bláznivá výprava s vlajkama ...). Mezitím jsme bloudili, rozbolela mě záda, používal jsem nějaké náplasti z lékárny, mleli jsem z posledního...
Poslední den výlet vlakem do Treblinky, ze které opět taxíkem do památníku. Tady jsme se opět nachodili a musel pro nás taxík přijet až na konec prohlídkové trasy (ještě že to bylo možné). Zpátky do Varšavy a večer lůžkovým vozem pro dva zpět do Prahy.
Lůžkový vůz velmi pohodlný a cesta uběhla skvěle ! Jinak poláci velmi přátelští, výlet povedený a i přes občasné trable, bloudění mám celkově velmi dobrý pocit. Záměrně se vyhýbám hodnocení míst plných utrpení a bolesti, protože co k tomu dál napsat ... nedá se ani představit co museli někteří lidé zažít ... a pochopit co mohli někteří "lidé" udělat ...
