Krimplování ...

Vím, že je to těžko k uvěření, ale jako správce sítě jsem dnes poprvé vážně vyzkoušel krimplování síťového kabelu ... Dřív jsem vždy kabel koupil, tak dnes jsem se rozhodl to vyzkoušet, nedávno (před více než rokem :-)) jsem si za tím účelem pořídil konektory, tak alespoň vidíte jaké jsem měl zase zpoždění ... Kabel je funkční a tady je výsledek (1, 2).

Postupy (hlavně kvůli pořadí kabelů) : a) b)

Tak jsem také zdolal Milešovku

Na Sváťu Pulce asi nikdy nedosáhnu, ale alespoň se to obešlo bez pádu a nemusí mě zasazovat strom (1, 2)... Výlet se nám pěkně vydařil, ale výstup byl opravdu celkem náročný. Vypustil jsem tam svého druhého coina. (1, 2, 3, 4, 5, 6).

Nejhorší byla cesta domů, bus tentokrát přijel včas, ale mě přivezli na poslední chvíli. Tak koupím lístek a všechna místa byla obsazená. Jdu nakonec a váhám zda si sednu na vyvýšený schod na zemi. Nakonec tam pouštím nějakou holku a po půlhodince si říkám, že to moje záda nevydrží a vystoupím. Nakonec vedle mě vystoupí nějaká paní a na její místo pouštím tu holku (sic !) a sám si sedám na ten schod. Hrozná cesta ze Žatce, jednou zpoždění 1,5 hod a podruhé sezení na zemi. Tak mě napadá, že zpáteční cestu popisuji víc než celý výlet. Tak se alespoň zmíním že jsem viděl asi po 15 letech bratrance a dál no comment.

Zase Revizor !

Chtělo by to nějakou psychlogickou studii, že se musí něco zkurvit, aby si pak mohl člověk uvědomit, že mohlo býti hůř. Ale nešlo by mít prostě jen štěstí, bez té smůly ?

Včera jsem prohrál v holdemu ty nejdůležitější partie, těsně před ITM. Dnes jedu do práce a vidím v metru na Hradčanské revizora, tak jedu na Malostranskou a skočím do tramvaje a tam ... revizor.
Známé jsem nechtěl tak brzy po sobě volat, platit sem to nechtěl ... Nakonec jsem na dotazy po lístku, občance, penězích řekl pánovi ať se mnou vystoupí a zavolá policii. Tam jsem mu řekl, že jestli mu dokážu, že mě okradli, zda mě pustí. Ukázal jsem mu náhradní občanku a VZP kartu a on mě opravdu pustil.

Byla by to krásná pointa, škoda že jsem zaměnil okradení za ztrátu (i když kdo ví ...).
Tak mě zbývá nyní kupovat lístky na tu jednu stanici, když teda fakt štěstí nemám (jak jsem již psal).

Revizor

Bohužel nemám na mysli Gogolovu satiru, nýbrž člověka co jsem včera potkal. Po delší době jsem se rozhodl využít své známosti, a i když se cukal (že si žádný telefon k uchu nedá) tak mě pak nakonec pustil. Kdo by taky platil za jednu stanici metrem .... Takže se mě konečně zúročily hodiny práce u jeho kolegyně na počítači :-).

VV v. S- aneb výlet ve Veltrusech versuch smůla (nebo blbost ?)

Nedávno jsem si udělal geovýlet do zámeckého parku ve Veltrusech. Výlet byl téměř po všech stránkách úspěšný. Park (1) je rozsáhlý a má hodně pavilónů. (1, 2, 3, 4, 5). Bohužel přímo zámek je v rekonstrukci. (1, 2).

Když jsem si na úplném konci sednul na lavičku a prováděl inventruru (tak gps mám, brýle mám, foťák mám, mobil mám .... kde mám sakra peněženku) celý výlet dostal výraznou kaňku.
Měl jsem štěstí v neštěstí protože máminu platební kartu kde byl i PIN (!) s penězma jsem měl v kapse (a celou dobu si říkal, proč nosím tu peněženku, musím si to tam přendat).

Nakonec jsme byl postaven před těžké dilema zda projít celou cestu znovu (a na další bus čekat přes 3 hodiny) nebo na to rezignovat ... Nakonec jsem trasu prošel znovu a kromě mrtvé srnky jsem nic nenašel. Do Kralup jsem se dopravil na policii taxíkem.

Celá věc měla ještě zajímavý dopad, kde městští policisté z Roztok mě tvrdili, že od policie dostanu potvrzení o ztrátě a zanesou mě do počítače. V Kralupech mě pouse zapsali do knihy. Když jsem čekal v baru na vlak, přišly městští kontrolovat osazenstvo a já se zeptal, co by se dělo kdyby po mě chtěli občanku ("Dostal jste přeci potvrzení o ztrátě ne ?"), kde je moje záporná odpověď velmi překvapila. Na městském úřadě se také hrozně divili. Prostě jak mě tvrdil ještě jeden známý policista potvrzení se nevydávají a do počítače se to nezanáší.

Pěkná skrýš ve stromě mě dala zabrat ...
Mimochodem neříkal jsem tady již, že jsem smolař ?

Orientační běh ...

Před časem (jak také jinak) jsem pomáhal kamarádovi při závodu v Orientačním běhu. Tedy ne že by běžel on, nebo proboha já (!), ale organizoval závod a já působil na jednom stanovišti jako tzv. "úkolový zdržovač". Zvolil jsem si disciplínu ve které jsem přikryl pár předmětů a dokud děti nevyjmenovali všechny předměty (bylo jich pět), nebo neuplynula doba 2 minut nemohly pokračovat. Dále měly děti mapu a navíc byla trasa ofáborkována. No říkal jsem si, že to je snad za dne až přiliš jednoduché.

Měl jsem trochu trému, protože děti mohly přibíhat z obou stran, a pak sledovat čas u obou přikrytých sad je mírně stresující. Nakonec se to stalo jen asi 2x a všichni předměty na pár pokusů uhádly (třeba s mírnou pomocí). Překvapivě ke mě přiběhlo i dítě bez kontrolního razítkla z některého z předchozích stanovišť ! a dokonce se jedno dítě ztratilo ...

Bylo to moc příjemné, včetně plánování disciplín v hospodě pár dnů před startem :-)
Takhle vypadá diplom, mapa, a takhle moje stanoviště.

... abych nezapoměl ... dítě se našlo !

Jak se staví na Milady Horákové II.

Přikládám další snímky (1, 2, 3, 4, 5, 6)
(na tomhle postu je opět "zajímavé", že aktuální snímky jsou přes měsíc staré ...).